Průvodce Ruskem pro pana Blahu 1

Kapitola první - Krasivaja strana

Na úvod bych chtěl říci toto: vím, že to mnohé lidi z mojí bubliny překvapí, a možná dokonce mírně šokuje, ale v Rusku umí být i docela hezky. Je to sice těžko uvěřitelné, ale skutečně tam najdete i místa, která jsou objektivně krásná, příjemná, čistá, upravená atd.

Na podobných internetových příspěvcích nemám rád to, že mohou být pravdivé a silně manipulativní zároveň. V zásadě každou velkou zemi (USA, Německo atd.) bych dokázal selektivně nafotit tak, aby vypadala buď jako ráj na zemi, anebo jako naprostý Mordor. V každé velké zemi jsou místa, která jsou krásná a místa, která jsou odporná a děsivá. Myslím, že většina konzumentů internetové propagandy by byla poněkud překvapená, že realita je vždycky výrazně pestřejší. A právě s tou pestrostí ruské reality se tady zkusím nějak poprat.

Na prvním obrázku je moderní centrum Jekatěrinburgu, což je město na Urale, necelých 2000 km východně od Moskvy. Nic světoborného, ale úplný Mordor to určitě není.

Dokonce i na ruském Dálném východě narazíte na místa, kde to vypadá skoro jako v pohádce (nebo spíš skoro jako v Disneylandu). Tahle fotka je z Chabarovsku, kam se z Moskvy dostanete po příjemných 80 hodinách svižné non-stop jízdy autem. Chabarovsk má opravdu pěkné nábřeží, kde se dá procházet podél obrovské řeky Amur. V té se můžete i koupat na slušně udržované městské pláži. Je tu krásné muzeum s opravdovými dinosauřími kostmi a vůbec je to (v létě) celkem příjemné město. A přitom taková díra, co?

Ale… český filosof Erazim Kohák kdysi ve své stati "Kalhoty" docela trefně definoval vyspělost národa podle úrovně péče o veřejný prostor. Jinými slovy: u sebe doma, uvnitř, se to lidé na celém světě snaží mít hezké, čisté a příjemné, ale skutečnou úroveň dané země poznáte podle toho, jak moc se místní starají o místa, která "patří všem".

Jsou národy, které jsou vizuálem veřejného prostoru doslova posedlé. V některých zemích vás málem popraví, když vyplivnete žvýkačku na ulici (Singapur), anebo vás vaši vlastní sousedé zlynčují, pokud si nedáte do oken barevné květiny a zapomenete je jeden den zalít (Švýcarsko, bavorský venkov atd.). Pak jsou země, kde to některým lidem není úplně jedno a občas se o něco snaží, ale ne vždycky se to úplně daří (sem bych řadil nás Čechy). A pak jsou země, kde na to všichni víceméně se*ou a veřejný prostor je mnohdy neuvěřitelně zanedbaný.

Rusko patří do té třetí kategorie. V Rusku je obrovské množství míst, která mají potenciál být docela pěkná a je vlastně vidět, že možná v nějaké fázi své existence i docela pěkná byla, nicméně pak se o ně mnoho let vůbec nikdo nestaral, takže jsou teď v naprosto žalostném stavu. Jiná místa by zase byla mnohem hezčí, kdyby nebyla zaneřáděná všudypřítomným bordelem, který zjevně nikomu nevadí, nikoho netrápí a nikdo nemá problém se na něm podílet.

Abyste si to představili – zhruba stejný rozdíl, jaký panuje v kvalitě veřejného prostoru mezi námi a Švýcarskem, najdete i mezi námi a Ruskem (když budete pokračovat na té škále dál směrem dolů, do Podolí, do p…). V tomto smyslu je Česko pravou střední Evropou.

Pokud je Adam Gebrian oprávněně nešťastný, že v Česku často investujeme velké peníze do něčeho pěkného a pak se o to nestaráme a necháme to zbytečně totálně zchátrat, tak v Rusku by si Adam musel po pár hodinách podřezat žíly. Z hlediska péče o veřejný prostor je Rusko zemí jen pro otrlé.

Na druhou stranu je fér říct, že Rusové v tomto nejsou úplně nejhorší na světě (v Africe, Asii, nebo v arabských zemích jsem často viděl i horší věci) a i v rámci Evropy jsou na tom některé státy dost podobně (např. některé části Balkánu, ale i východní Ukrajina). Nicméně myslím, že Rusům v tomhle směru docela ujíždí vlak. Třeba Rumunsko na tom bylo ještě mnoho let po pádu komunismu víceméně stejně, dokonce bych řekl, že nejspíš i hůř. Ale v poslední době je v Rumunsku (i jinde na Balkáně) vidět docela citelný posun směrem k civilizovanějšímu nakládání s veřejným prostorem. To se v Rusku, pokud vím, stále neděje a pokud se tam rozhodnete žít, tak je to něco, na co je dobré se připravit.

Fotka je z centra Petrohradu, což je město, které v rámci Ruska patří mezi ta nejudržovanější. A to dole na fotce je vcelku běžný chodník.

Na následující fotce je něco jako poměrně typická ruská scenérie. Vlastně o dost typičtější než chrám Vasila Blaženého na Rudém náměstí, před kterým se rád fotí pan Blaha. Foceno na západě Ruska, někde mezi Moskvou a Smolenskem. A jasně, když je hezky, tak stejné místo nejspíš působí líp. Nicméně bahno, kaluže a zarostlé okolí silnic plných děr je zkrátka něco, co patří k Rusku úplně stejně jako vodka nebo pelmeně. I to, že je fotka rozmazaná, je typicky ruské. Rusko je skutečně přesně takhle rozmazané. To asi souvisí s tou domácí vodkou.

Další trochu nepříjemná věc, na kterou se musíte v Rusku připravit, je velké množství toulavých psů na ulicích. Já proti psům obecně nic nemám, ale těhle polodivokých žebrajících smeček se trochu bojím. V Rusku není moc míst, kde se před nimi schovat. Nicméně abychom byli fér, tohle je obecnější fenomén mnoha dalších částí světa (Balkán, Turecko, Blízký východ atd.).

Fotka jak jinak než ze Pskova.

Pár dalších fotek, které považuji za poměrně typicky ruské scenérie, související s veřejným prostorem. Tahle je z Ulan Ude. K těm schodům se nemá cenu brodit, protože vůbec nikam nevedou (což mi taky někdo mohl říct dřív). Každopádně do Ruska si s sebou rozhodně přibalte holínky, na mnoha místech je to prostě nezbytnost.

Irkutská oblast. Je to prostě takové nějaké celé… já nevím, třeba si nějaké adjektivum doplníte sami. Každopádně "krásné" a "vyspělé" by mě na první dobrou asi nenapadlo, v tom se s panem Blahou zkrátka neshodneme. Ale my se s panem Blahou neshodneme prakticky na ničem, takže to nevadí.

Víceméně typický ruský maloměstský dům a jeho okolí. K domu jsou typickým kreativním způsobem doplněné různé přístavby, stojí před ním velmi typická auta, okolí je typicky zarostlé. Podobných fotek byste v Rusku mohli udělat tisíce a tisíce.

V příští kapitole se podíváme na rozdíly mezi ruskými městy a venkovem. A to bude teprve zajímavé…