Proč bych trochu tlumil nadšení z dlouhých front na očkování na Hlaváku

Část mojí bubliny v posledních dnech a týdnech nadšeně sdílí fotky dlouhatánských zástupů lidí, kteří na pražském Hlavním nádraží čekají třeba i čtyři hodiny na svou první dávku vakcíny proti covidu. Že nám to prý dodává naději, že to přeci jen zvládneme.

Naděje je fajn, já jsem velký fanda naděje. Ale popravdě mnou v posledních dnech cloumá spíše beznaděj. Beznaděj z kroků končící vlády, které považuji za opožděné, nedůsledné a neefektivní. Ale hlavně beznaděj z toho, že pomalu vyhasíná naděje, že to s nastupující vládou bude o mnoho lepší.

Realita našeho světa je neuvěřitelně dynamická. Když chvíli nedáváte pozor, všechno je jinak. A naše vláda nedává pozor už skoro dva roky. Na koronavirové výzvy sice reaguje, občas i docela razantně, ale vždycky tak s dvou až tříměsíčním zpožděním. V té době už ale obvykle existují výzvy nové, které se dočkají řešení zase až opožděně. Říká se, že lidé jsou vždy dobře připravení na minulou válku. Stejně tak naše vláda dnes jakž takž zvládá řešit pandemickou situaci, která tu byla před třemi měsíci. Jenže mezitím je tu situace jiná, kterou teď nikdo neřeší. Zatímco se snažíme zvládnout problémy, které už tu mezitím nejsou, ignorujeme problémy, které v tom mezičase vyvstaly.

Z uplynulých dvou let si jistě sami vybavíte řadu příkladů tohoto fenoménu, takže už tu s nimi nebudeme ztrácet čas a vrhneme se rovnou do současnosti, kdy máme zase naplněné JIPky a umírají nám desítky lidí denně. Mám pocit, že Babišova sestava nabyla dojmu, že k vyřešení pandemie je potřeba naočkovat co největší procento populace. Nic proti tomu, je to v zásadě správný dojem. Problém je v tom, že odpovědní lidé si zjevně myslí, že když během měsíce zvýšíme podíl očkovaných alespoň první dávkou z 60 % na 64 %, bez ohledu na to, koho a čím to vlastně očkujeme, tak nám to nějak výrazně pomůže. 

Tak jako ono to bezesporu pomůže. Ale jestli to pomůže "výrazně", s tím bych byl opatrnější. Já jsem nedávno přes ten Hlavák náhodou šel a tu frontu jsem viděl. Možná to byl jen můj osobní dojem, který není úplně vypovídající, anebo jsem tam byl zrovna v nesprávný čas, ale přišlo mi, že v té frontě stojí převážně lidé ve věku cca 20-40 let. Tedy mladí lidé, na které vládní kroky z poslední doby fungují (ať už záměrně či nezáměrně) především. 

A jen můj dojem to asi nebyl: podle MZ bylo třeba 19. listopadu poprvé naočkováno solidních 23 254 lidí, z toho ovšem 60 % tvořili lidé do 40 let, senioři nad 60 jen 10 %.

Teď nechci, aby to vypadalo, že očkování mladých lidí je zbytečné. Sám jsem nedávno v jednom svém článku psal o tom, že varianta delta mění pravidla hry v tom smyslu, že mnohem více ohrožuje i mladší ročníky. Na druhou stranu ale stále platí, že covid je násobně rizikovější pro lidi starší. Ten nepoměr je tam velmi výrazný. Z individuálního hlediska považuji očkování mladých lidí za velmi užitečné. Je to totiž ochrana nejen před vážným průběhem, ale i např. před dlouhodobými potížemi ve formě long covid. Z celospolečenského hlediska to ale teď opravdu není náš největší problém. Proč?

Protože když se nenaočkuje 90 % dvacátníků, tak to nemocnice zaplní méně, než když nenaočkuje 10 % osmdesátníků (tato a následující čísla berte s určitou rezervou, dal jsem si s těmi výpočty poněkud méně práce, než bych měl, ale i tak mám v jejich ústřední sdělení vcelku silnou důvěru, takže budu spíše překvapený, když mi je nějaký demograf nebo epidemiolog úplně rozstřelí). Jenom abych to trochu podpořil daty: podle MZ se u nás k dnešnímu dni (21.11.2021) naočkovalo alespoň první dávkou 2 317 888 lidí nad 60 let. To je cca 83 % seniorské populace, což zní velmi slušně. Zní, ale jen do chvíle, než si uvědomíte, že těch zbylých 17 % je skoro 450 tisíc zcela neočkovaných starších lidí.

ÚZIS se nechal vypracovat materiál "Predikce těžkého průběhu nemoci u pacientů s COVID-19", ze kterého vyplývá, že pravděpodobnost rozvinutí těžkého stavu (s nutností hospitalizace) je u člověka nad 60 let, kterému vyjde pozitivní test 18,55 %. Týdeníku Economist vyšlo toto procento ještě o kapánek vyšší. Z toho plyne, že kdyby se všichni neočkovaní senioři nakazili (což se samozřejmě/snad nestane), tak tady máme 83 475 potenciálních nemocničních pacientů. Jen z této věkové kategorie. Pro srovnání: v tuhle chvíli, kdy se mluví o přetížení nemocnic, je s covidem hospitalizovaných 4 818 lidí. Počet potenciálně mrtvých radši ani psát nebudu, aby mě náhodou někdo neobvinil ze strašení; stačí jen, když napíšu, že u člověka 60+, který se s covidem dostal do nemocnice, bylo (podle výše zmíněného materiálu ÚZIS) u nás v první polovině roku 2020 (tedy s variantou alfa) riziko úmrtí celých 64 % (tedy skoro dvě třetiny hospitalizovaných v této věkové kategorii zemřely).

Připomínám, že tato čísla zahrnují pouze neočkované, ale hlavně jde o výpočty z roku 2020, které vůbec nepočítají s variantou delta (na druhou stranu ani s novými způsoby léčby). Popravdě jsem nenašel moc relevantních veřejně dostupných zdrojů, kde by byla tato data zpracovaná specificky pro deltu. Také zde vůbec neberu v úvahu promořenost, protože ji popravdě neznám (a obávám se, že ji nejspíš nezná nikdo). Pro srovnání sem dávám odkaz ještě na jednu kanadskou studii, která je z dubna 2021. Ty výsledky nejsou až tak zásadně odlišné. Jen Kanaďanům umírá o něco méně hospitalizovaných (ale jsou to čísla z pozdější vlny, takže o výkonu českých lékařů to nutně nic nevypovídá).

V mladších kategoriích jsou ta čísla diametrálně odlišná. Riziko hospitalizace se drží do jednoho procenta až do věku kolem 35 let, v 55 letech stoupá na 5 %. To by nás nemělo až tak uchlácholit, protože skupina 18-60 let je obrovská a proočkovanost je v ní výrazně nižší (cca 66 %, tj. zhruba 2 miliony zcela nenaočkovaných). Pokud budeme počítat průměrnou 1% pravděpodobnost hospitalizace, kterou pro celou tuto věkovou kategorii spočítal v minulém roce ÚZIS, pak tady máme dalších cca 20 tisíc potenciálně hospitalizovaných neočkovaných. To je takové hodně hrubé průměrné číslo; aby to bylo opravdu směroplatné, tak bych to musel ještě rozpočítat na jednotlivé věkové kohorty, ale na to se vám můžu... 😊

Ta data opravdu berte spíš velmi orientačně, jde mi jen o to, aby vynikl ten rozdíl, kdy se ze 450 tisíc neočkovaných seniorů může rekrutovat potenciálně 4x více nemocničních pacientů než ze 2 milionů neočkovaných dospělých ve věku 18-60 let. V případě úmrtí bude tento rozdíl ještě výraznější. Podle CDC je riziko úmrtí na covid u člověka nad 75 let 220x vyšší než u člověka pod 30 let.

Toto není argument proti očkování mladých (byť ho tak nemoudří lidé někdy používají), ale jako zdůraznění toho, kde by teď měly ležet naše priority. Ta fronta lidí 20+ a 30+ na Hlaváku určitě epidemiologickou situaci zlepší. Ale ze současného průšvihu nás to asi nevytáhne. Za prvé tam těch lidí pořád nestojí dost na to, aby to mělo výrazný efekt. A to jak na počet hospitalizací, tak na rychlost přenosu viru.

Víme, že očkovaní se mohou nakazit a nemoc šířit, ale s menší pravděpodobností než neočkovaní. V tomto smyslu je dost nešťastné, že se ti mladí lidé na Hlaváku očkují jednodávkovou vakcínou Janssen, která dosahuje z hlediska účinnosti proti infekci výrazně horších výsledků než její mRNA konkurence (Pfizer, Moderna), a navíc u ní ochrana také velmi rychle vyprchává - po šesti měsících dokonce na tristních 13 % (pro srovnání Moderna 58 %, Pfizer 43 %). Mladé očkujeme mimo jiné i proto, abychom ochránili starší a zpomalili nástup další vlny. Jenže zrovna tenhle efekt bude u Janssenu relativně slabý. Tak slabý, že třeba Rakousko přestalo lidi očkované Janssenem považovat za očkované (což je podle mě chyba, ale o tom až za chvíli).

Tihle lidé budou velmi pravděpodobně potřebovat druhou dávku už v řádu jednotek měsíců a obávám se, že na ni nikdy nepřijdou. Protože už na tuhle přišli z donucení, a navíc je motivovalo mimo jiné i to, že mělo jít o jednorázovou vakcínu. Když jim teď najednou řeknete, že budou muset už v lednu na přeočkování, tak to jen podpoří jejich dávno nabyté přesvědčení, že celá ta očkovací akce je blbost a jeden velký podvod. A že jim všichni lhali, a že ta tečka není žádná tečka, a že... no asi to znáte.

Lidé, kteří se teď zrovna očkují na Hlaváku, se měli vakcinovat v létě. Já vím, že nikdy není pozdě se nechat očkovat a pozdě je lepší než vůbec. Pro ně osobně. Ale pro nás ostatní to trochu pozdě je. Tady je třeba si uvědomit, že většina z těch lidí ve frontě na nádraží se vůbec očkovat nechtěla. Kdyby se očkovat chtěli, udělali by to v době, kdy jsem se nechával očkovat já (tedy někdy v květnu, červnu a červenci), kdy byla ještě otevřená velká očkovací centra a na tečku se čekalo v průměru asi pět minut. Fakt, že je teď někdo ochotný čekat na injekci pět hodin, je daný tím, že se vládě povedlo tyto lidi k očkování dobuzerovat tím, čemu oni říkají "šikana". Tedy jim natolik znepříjemnit návštěvy restaurací, kin, cestování atd., že si to do sebe nechají píchnout, i když vlastně nechtějí a v benefity očkování nevěří. Úmyslně píšu "znepříjemnit", a ne "znemožnit", protože to by se ta opatření také musela důsledně dodržovat a vymáhat.

A já teď tady nebudu řešit, jestli to šikana a diskriminace je, anebo není, protože to řeším jinde. Problém je v tom, že pokud ta šikana měla mít nějaký efekt k zabránění současnému průšvihu, tak měla přijít nejpozději v létě a tihle lidé už měli být dávno naočkovaní. Jenže vláda v létě nikoho nešikanovala, protože nechtěla před volbami naštvat své potenciální voliče. Opakuje se tak v bledě modrém situace z minulého roku, kdy se pro změnu blížily volby senátní, opět geniálně naplánované na začátek chřipkové sezóny (a na dobu finalizace státního rozpočtu). V obou případech Babišova vláda před volbami pro jistotu žádná nepopulární opatření nedělala, aby náhodou volby neprohrála. V obou případech je pak stejně prohrála a mezitím se dostala covidová situace do stavu "totální průs*r", kdy se úplný kolaps zdravotnictví odvrací tvrdým lockdownem, protože na všechno ostatní už je pozdě.

Současná opatření a zákazy určitý efekt mají a fronta na Hlaváku je toho důkazem. Problém je v tom, že k prvnímu očkování motivují především mladší lidi. To je fajn, ale jádro problému našeho pudla už mezitím leží jinde. Kde?

Třeba v tom, že maminka mojí ženy pořád ještě nemá aplikovanou třetí dávku. Je jí 70+ a riziko nákazy u ní není úplně malé, protože často hlídá děti školního věku. Má obě dávky očkování, na které šla hned, jak to bylo možné. A je z Karlových Varů. Když jí před pár týdny přišla SMSka, že už má nárok na booster, tak to hned začala aktivně řešit. Dříve dostala injekce ve velkém očkovacím centru v KV Aréně, které už je ale dávno zavřené. U svého praktika zjistila, že vakcínu nebude mít dřív než za měsíc. Tak nás požádala o pomoc, ať jí tu třetí dávku někde pomůžeme sehnat. Přes portál ceskoockuje.cz jsme ji objednali do obchodního centra Varyáda, což bylo tehdy jediné místo ve Varech (kromě praktiků), které dávalo i posilovací dávky. Nejbližší volný termín za tři týdny.

Tři týdny uplynuly a zítra měla jít na booster. Dneska jsme to ale rušili, protože nám volala, že má teplotu. Covid to (snad) není (alespoň podle antigenního testu), ale stejně jsem fakt naštvanej. Protože už, sakra, měla to očkování dávno mít.

Zatímco vláda věnuje většinu své energie tomu, aby dobuzerovala mladé lidi k první dávce a formálně tak zvýšila celkovou proočkovanost populace o jednotky procent, třetí dávky jsou do značné míry popelkou. V komunikaci i v praxi. Aplikuje se jich málo, aplikují se pomalu a celý ten systém je složitý a nutně potřebuje změnu. Ačkoliv odborníci už drahnou dobu doporučují zkrátit termín pro podání boosteru na pět měsíců, u nás je to stále šest. K očkování se nemůžete začít registrovat dřív než v den, kdy uplyne šest měsíců od dokončení očkování a na některých místech musíte čekat i několik týdnů na volný termín. Mimo jiné proto, že ty termíny blokují všichni ti dvacátníci a třicátníci, kteří se na očkování v létě vykašlali a teď je k němu donutila vládní opatření. Takže reálně ten rozestup mezi druhou a třetí dávkou mnohde není pět, ale sedm měsíců.

Proč je třetí dávka tak důležitá? Protože, na rozdíl od očkování dvacátníků, bude mít takřka okamžitý a velmi výrazný efekt v nemocnicích. V současné době v nich leží cca 1400 plně očkovaných. Odpůrci vakcinace to používají jako argument pro to, že očkování nefunguje. Což samozřejmě není nic jiného než matematická negramotnost - předpokládám, že to všichni moji čtenáři už vědí, takže to snad nemusím opakovat. Očkování samozřejmě funguje, riziko hospitalizace snižuje mnohonásobně a kdyby se neočkovalo vůbec, počet lidí v nemocnicích by nás už tento týden dohnal do totálního lockdownu.

Zároveň ale platí, že ochrana proti hospitalizaci se sice i po půl roce drží mnohem lépe než ochrana proti infekci, ale i tak postupně klesá. A nejrychleji bohužel klesá u těch, kteří vakcínu potřebují zdaleka nejvíc - u velmi starých lidí. Ten pokles není výrazný, u Pfizeru vlastně jen o několik procent, ale lidí je na světě hodně a i těch několik procent dělá dnes oněch 1400 lidí v nemocnicích. Výsledky ze států, které aplikovaly velké množství třetích dávek (třeba z Izraele) přitom naznačují, že booster dokáže ochranu proti hospitalizaci vystřelit opět vysoko nad 90 %. Ty výsledky jsou až neuvěřitelné - třetí dávka údajně snižuje riziko infekce desetinásobně a riziko vážného průběhu dvacetinásobně; a to nikoliv ve srovnání s neočkovanými, ale ve srovnání s lidmi, kteří dostali dvě dávky!

Jinými slovy, těch 1400 očkovaných lidí v nemocnicích je tam vlastně zbytečně. Kdybychom důsledně a rychle aplikovali třetí dávky (jako Izraelci), můžeme počet očkovaných lidí v nemocnicích srazit řádově na desítky případů. Ze současných jednotek tisíc. Tedy (z hlediska mnohamilionové populace) téměř na nulu, přesněji ještě pod počty lidí, kteří by byli v normálních letech hospitalizováni kvůli chřipce. Kromě toho, že tím zachráníme mnoho životů, to bude mít ještě jeden pozitivní efekt. Rozdíl mezi počty očkovaných a neočkovaných lidí v nemocnicích se ještě zvětší a ty dva sloupce už budou naprosto neporovnatelné. To už jsou sice teď, ale pak bude ten rozdíl (i bez přepočtu na velikost obou skupin a věkové kohorty) tak výrazný, že to praští do očí i slepce. Na spoustu zatvrzelých antivaxerů samozřejmě ani to nezabere, ale na někoho by mohlo.

Třetí dávky bohužel stát silně podcenil a toto podcenění stále trvá. Myslím, že mělo být od počátku jasněji komunikováno, že vakcíny budou mít pravděpodobně více dávek, a že bude dost možná potřeba pravidelné přeočkování pro rizikové skupiny. Nejsem sice imunolog, ale skoro bych řekl, že se to dalo trochu čekat. Dávkování ve formě 2-3 základní dávky + 1 booster je běžné i u řady jiných očkování (třeba u hexavakcíny) a nutnost pravidelného přeočkování také není nijak ojedinělá (např. chřipka, klíšťová encefalitida, tetanus apod.). Vlastně jsou spíš ojedinělé vakcíny, které poskytují celoživotní ochranu jen po jedné či dvou dávkách.

Veřejnosti mělo být od počátku sdělováno, že bude nutných více dávek, byť jsme to ještě na začátku nevěděli jistě. Ale je lepší být pak příjemně překvapený než naopak. Teď mnoho lidí používá dodatečné navyšování dávek za důkaz "že nám o té tečce lhali", a že očkování nefunguje. Mnoho starších lidí si pro změnu myslí, že jim dvě dávky stačí. To sice není úplně mylné (dvě dávky poskytují dobrou ochranu), ale boostery mají potenciál vymazat očkované takřka úplně z nemocnic. A hlavně to udělat rychle a relativně snadno. Já jsem přitom žádnou výraznější kampaň ve vztahu k třetím dávkám nezaznamenal, celé se to tváří spíš jenom jako takové jemné doporučení.

Co je teď třeba udělat?

• Okamžitě snížit dobu pro podání třetí dávky z šesti měsíců na pět. Řada odborníků už to dávno doporučuje, zkušenosti z jiných zemí jsou skvělé, vyčkávání bude stát lidské životy.
• Změnit systém registrace ke třetím dávkám tak, aby se lidé mohli do systému přihlásit a vybrat si termín ještě předtím, než jim uplyne pět měsíců od druhé dávky. Tak, aby mohli jít na booster klidně hned v ten den, kdy na něj budou mít nárok a nečekali i několik týdnů.
• Znovu otevřít očkovací centra a navýšit kapacitu očkování tak, aby odpovědní starší lidé nemuseli čekat na třetí dávku kvůli neodpovědným mladším lidem, kteří se očkují se zpožděním a z donucení. Nechat to celé na prakticích je v současné situaci neudržitelné, protože tak se nestihne dát dostatek třetích dávek v dostatečně rychlém čase.
• Přestat uznávat dvě dávky jako "dokončené očkování" při návštěvě restaurací apod. Pokud někomu uplyne pět měsíců od druhé dávky a nepřijde na dávku třetí, měl by být znovu vnímán jako neočkovaný. To by mělo platit přinejmenším pro lidi z ohrožených skupin.
• Zlepšit komunikaci ohledně třetích dávek a zdůraznit jejich důležitost.

Většina z toho jsou administrativní opatření, která lze udělat do 48 hodin (jedinou výjimkou je bod 3). Přitom jde o kroky, které se pravděpodobně v nemocnicích projeví víc než ty nízké desítky tisíc mladších lidí, kteří se teď očkují jednodávkovými vakcínami. Řada starších lidí teď musí na třetí dávku čekat, což je vlastně nutí do osobního lockdownu, ačkoliv o očkování stojí. Mnoho z nich by se rádo na Vánoce setkávalo s širší rodinou a pokud budou boostery podávány tímhle tempem, tak se na většinu z nich do té doby nedostane.

Sudetský paradox

A co s tou třetinou obyvatel, která se zatím nenaočkovala a moc se jí do toho nechce? Máme to s nimi vzdávat? To ne, byť si asi musíme připustit, že cca pětina dospělých lidí je natolik přesvědčená o závadnosti vakcín, že se nenechají očkovat za žádnou cenu. Když jsem v lednu psal článek "Národní koordinátor očkování", bylo to v době, kdy byl vakcín těžký nedostatek. Už tenkrát jsem tam zdůrazňoval, že, byť to v danou chvíli může vypadat jako provokace, musíme se už teď začít soustředit na získání převahy nad dezinformacemi a dělat přesvědčovací kampaně o prospěšnosti očkování. Protože se brzy dostaneme do fáze, kdy bude vakcín naopak nadbytek a nikdo už je nebude chtít.

Tu převahu se bohužel získat nepodařilo a teď už nemáme moc možností, co s tím dělat. Dokonce ani povinné očkování, které teď zavádějí Rakušané, si u nás moc nedovedu představit (pokud se mělo zavést, tak zase někdy na začátku roku). Upřímně nevím, jak by se to povinné očkování vynucovalo. Debata ohledně vakcinace se postupně vyhrocuje, protože lidé jsou stále frustrovanější z toho, jak dlouho to celé trvá (pomineme nyní fakt, že to tak dlouho trvá mj. kvůli nim samotným). V posledních měsících zaznamenávám takřka militarizaci a sklouzávání k (zatím převážně verbálním) výlevům násilí v obou táborech, které jsou již tak pevně zakopané na svých pozicích, že s nimi už nejspíš nikdo nehne.

Myslím, že do cca pětiny dospělých obyvatel ČR už dnes vakcínu nedostanete jinak, než že je předtím fyzicky svážete nebo uspíte. Protože jsou zcela upřímně a bytostně přesvědčení, že jim ta injekce způsobí něco hrozného. Svazovat lidi v demokratické společnosti asi nemůžeme a jiné nástroje nejspíš nebudou účinné. Jak je jako chcete donutit? Hrozbou vězení? Těch lidí je více než milion. Tahle země rozhodně nemá kapacity na to zavřít milion lidí, a navíc by následky takového kroku mohly být vážnější než následky covidu.

Anebo jim chcete vyhrožovat pokutami? Nemalá část těch lidí je už dnes v exekucích a hrozba finančního postihu na ně nebude mít velký efekt. Jak vím, že je nemalá část militantních odpůrců očkování v exekucích? Protože, jak nedávno v rozhovoru pro DVTV upozornil profesor Konvalinka, mapa oblastí ČR s nejnižší proočkovaností krásně koreluje s mapou oblastí s nejvyšší počtem lidí v dluzích. To, že se nejméně lidí nechává očkovat právě v nejchudších regionech, samozřejmě není náhoda.

Jde o oblasti, kde mají lidé vůbec nejnižší důvěru ve vládu a ve stát obecně. A to proto, že je stát již mnohokrát zklamal, anebo na ně přinejmenším zapomněl. Autority i "pražské" elity jim připadají odtržené od jejich problémů, a to do značné míry oprávněně. Proto nevidí důvod jim naslouchat a hledají si zdroje jinde, bohužel často v dezinformačním prostoru. A to je mimo jiné další důvod, proč fronta na Hlaváku nebo v OC Chodov není úplně vypovídající. Mám důvodnou obavu, že na nádražích v Mostě, Sokolově, Jeseníku, anebo v Orlové budou ty fronty výrazně menší.

Což mě přivádí zpět k mojí tchýni z Karlových Varů. Víte, proč je Karlovarský kraj historicky nejhorší ve všem? Protože se odtamtud odstěhovala moje žena. To možná zní trochu přehnaně, ale zas tak přehnané to není. Míša je živý důkaz, že se v tomhle kraji rodí velmi inteligentní a mimořádně schopní lidé. V tom by problém nebyl. Problém je v tom, že tam, stejně jako Míša, často nezůstávají. Jako mnoho jejích všelijak talentovaných spolužáků a kamarádů z dětství, kteří dnes žijí v Praze, v Brně, v Plzni, anebo v zahraničí.

Proč tam nezůstávají? Protože tam není pro jejich schopnosti uplatnění. Když odejdou, mají se obvykle lépe a berou více peněz. Příležitostí pro schopné lidi je v těchto oblastech paradoxně málo právě proto, že odtamtud odcházejí schopní lidé, kteří by tyto příležitosti vytvářeli. Je to zkrátka začarovaný kruh, anebo spíše spirála průšvihu.

Teď nechci, aby to vyznělo, že úplně každý rozumný a inteligentní člověk z Karlovarska (anebo z Ústecka, severní Moravy apod.) dávno odešel a ti, co tam zůstali, jsou nějací "lidé druhé kategorie". Tak to samozřejmě není, i v těchto regionech, které mají potíže se ekonomicky prosadit v globalizované Evropě, stále žije mnoho brilantních osobností a mimořádně schopných lidí. Ale ten odliv mladých a talentovaných je tam zkrátka znát a je to velký problém do budoucna. Protože to znamená, že se ekonomické nůžky mezi Prahou, Brnem, anebo Hradcem a Chebem, Ústím, anebo Karvinou budou jen více a více rozevírat.

Je to škoda, protože jde o často překrásná místa s obrovským potenciálem, na které ale stát a politici víceméně kašlou. Maximálně je zneužívají populisté pro své účely. Lidé se tu vcelku oprávněně cítí frustrovaní, opomíjení a přehlížení a není divu, že úplně neplanou láskou k politickým a společenským elitám, které jsou jim vzdálené jak ekonomicky, tak geograficky. A že se ozývají, když jim někdo odpírá i ty zbylé radosti, které mají. Jako je třeba jít v pátek s kamarády do hospody.

Obě skupiny žijí v naprosto odlišných kolektivních bublinách. To bylo krásně vidět při demonstraci odpůrců očkování na Staroměstském náměstí 17. listopadu. Dorazili z celé republiky, často právě z výše uvedených ekonomicky deprivovaných lokalit. Při průchodu po Národní třídě (kde mimochodem dost brutálně slovně útočili na lidi s respirátory) skandovali "My se nebojíme, nás je většina". To je samozřejmě omyl. Podle sociologických průzkumů (i počtů naočkovaných) je lidí, kteří se nechtějí naočkovat jen cca třetina, vysloveně militantních odpůrců, které nepřesvědčí vůbec nic, jen cca pětina. Onen rozdíl mezi třetinou a pětinou tvoří lidé, kteří mají k vakcinaci nedůvěru, ale bylo by možné je přesvědčit - ať již správně cílenou informační kampaní, anebo ekonomickými stimuly.

Odmítači opatření z periferních oblastí mohou mít pocit, že jsou většina mimo jiné i proto, že v jejich menším městě či vesnici skutečně většinu tvoří. U nás roušky dávno nikdo nenosí a opatření tu nikdo nekontroluje. Je to podobné kognitivní zkreslení, jaké jsem viděl v jednom rozhovoru s voličem Donalda Trumpa z jakéhosi zapadlého místa na Středozápadě, který byl přesvědčený, že Joe Biden nepochybně vyhrál podvodem (a volby podle něj vyhrál Trump obrovským rozdílem). Zdůvodnil to tím, že ve svém okolí nezná nikoho, jakože ani jediného člověka, který by Bidena volil, takže jak by proboha mohl vyhrát! Obdobným zkreslením v opačném gardu nejspíš trpí i mnoho Kaliforňanů.

U nás to není o moc jiné. Ve Varech si lidé zvolili za hejtmanku Janu Mračkovou Vildumetzovou, která se proslavila tím, že se "sklání před moudrostí Miloše Zemana". Přičemž tento výrok je bohužel asi to nejzajímavější, co kdy v politice řekla, nebo udělala. Což je pro většinu Pražáků těžko pochopitelné, ovšem obyvatelé Karlovarského kraje pro změnu nejspíš naprosto nechápou, jak si mohla Praha zvolit pirátského primátora, který se naopak nejvíce soustředí na dovoz luskounů z Tchaj-wanu. Já se na ně ostatně taky těším. I když jsou to možná primární hostitelé covidu. Prý dorazí v březnu.

A proč to vlastně píšu? Protože současná vládní "buzerační" kampaň je z hlediska efektivity nejspíš nesprávně zacílená. Protože předpokládám, že jejím cílem není tak nějak obecně "zvýšit proočkovanost", ale zabránit kumulaci lidí v nemocnicích, kolapsu zdravotnictví a případným dalším extrémním plošným opatřením, jako je lockdown.

Současné zákazy a nařízení přesvědčují k očkování spíše lidi mladší. Jejich očkování je samozřejmě také důležité a z hlediska epidemiologického bude mít nepochybný pozitivní efekt. K zabránění přeplnění nemocnic to ale podle všeho nebude dost, a radost nám z toho navíc může kalit i případný negativní efekt společenský. Pokud je naším hlavním problémem nedůvěra lidí ve stát a v elity, pak nucení k očkování někoho, kdo o to zjevně nestojí (ať již z dobrých, anebo častěji špatných důvodů), tuto důvěru určitě nezvýší. Spíš naopak. Propast nedůvěry se tím jen prohloubí.

Pokud by nás to vytáhlo z průšvihu, tak by se to asi vyplatilo, jenže ono nás to z průšvihu nevytáhne. K tomu, aby se reálně, rychle a výrazně ulevilo nemocnicím, by bylo potřeba přesvědčit těch několik set tisíc starších lidí (ideálně 50+), kteří stále nejsou naočkovaní. Často jde o lidi právě z výše uvedených ekonomicky vyloučených regionů. To, že jim zakážete návštěvy restaurací, divadel a cestování, na ně nebude mít příliš velký efekt. Řada z nich totiž necestuje a do restaurací nechodí a nedělali to ani před pandemií. Mimo jiné proto, že si to často nemohou dovolit.

Současná opatření tak nejspíš namotivují víc mladších Pražáků než důchodců z Chomutova. Protože pro mladší Pražáky jsou ta opatření reálně mnohem více omezující. Jak přesně namotivovat důchodce z Chomutova nevím, ale myslím, že spíš než letáky a zákazy by tady zabrala prostá a sprostá finanční motivace. Kdyby každý člověk nad 60 let dostal za očkování 10 tisíc na ruku (samozřejmě včetně těch, kteří už ho absolvovali doteď), myslím, že by to v těch regionech, které v očkování zaostávají nejvíce, docela zabralo.

Že by to bylo drahé je pitomost. Tohle by byla investice s vůbec nejvyšší návratností, jakou stát ve své moderní historii udělal. Náklady na další lockdown, kolaps zdravotní péče, anebo uzavření škol by byly řádově vyšší. A hlavně by se to projevilo v nemocnicích výrazněji než padesát tisíc mladých naočkovaných Pražáků z Hlaváku. 

Já vím, že jako rodilý Pražan jsem trochu sám proti sobě, ale stejně to napíšu - politici, vykašlete se na Prahu! V covidových i v necovidových dobách. Praha je v pohodě, Praha si poradí. Váš zájem a péče jsou potřeba úplně jinde. V Sudetech na ně čekají už od odsunu Němců. A pořád se nedočkali.

Pozitivní motivace je možná to poslední, co by mohlo pomoct. Povinné očkování si snad mohou dovolit Rakušané, ale u nás by to nejspíš vedlo k občanské válce. Teď je ostatně čas začít příkopy mezi lidmi spíš zasypávat než prohlubovat. Protože do těchto příkopů budeme padat ještě dlouho po odeznění pandemie.

Mimochodem, Rakousko je podle mě jedním z příkladů země, která pandemii nezvládá dost podobně jako my. Jsou to sice průkopníci, ale lítají z extrému do extrému a přijímají chaotická opatření bez jakékoliv dlouhodobější koncepce. Nejdřív jako první evropská země začnou uznávat protilátky, aby pak za chvíli úplně otočili, zrušili to, a zavedli naopak tvrdý lockdown pro všechny. A dokonce (opět jako první evropská země) povinné očkování. Mezitím úplně přestanou uznávat vakcínu Janssen, aniž by to předtím konzultovali s Evropskou komisí, anebo s kýmkoliv jiným, což je ukázkový kopanec do koulí volnému pohybu osob v EU. Shame on you, Austria! Asi tam vládě radí největší světový expert na tvrdý lockdown Josef Fritzl.

Já vím, že se o mně říká, že jsem chtěl, aby neočkovaní platili vyšší zdravotní pojištění. A teď tady volám po zasypávání příkopů a pozitivní motivaci? No, ono je to trochu jinak. Já si pořád myslím, že očkování může koronavirovou pandemii fakticky ukončit už v tuto chvíli, resp. můžeme už tento měsíc docílit toho, aby covid přestal být celospolečenským fenoménem a zařadil se někam po bok sezónní chřipky. Ale také se to snažím vnímat realisticky a uvědomuju si, že covid už je teď víc společenský než zdravotnický problém. Věda už ho vyřešila, společnost jen neumí to řešení aplikovat.

Nenapsal jsem, že by neočkovaní měli platit vyšší zdravotní pojištění, jen jsem v tomto článku napsal, že by mi přišlo principiálně správné, aby různí lidé platili různě vysoké zdravotní pojištění, v závislosti na tom, jak moc pečují (anebo nepečují) o své zdraví, což se zdaleka nevztahuje jen na covid. A zároveň jsem tam taky napsal, že to sice principiálně správné je, ale že zavádět něco podobného v současné rozjitřené atmosféře by bylo spíše kontraproduktivní. V podstatě stejný postoj mám i k povinnému očkování. Obojí se mělo zavést už dříve a teď už je na to nejspíš pozdě.

Teď už jsem jen opravdu zvědavý, jak velký průšvih nás kvůli naší rozhádanosti ještě čeká. Protože ať se stane cokoliv, už za to nemůže příroda, ale můžeme si za to sami.