Až budu národním koordinátorem očkování 1/4      Mé první kroky v nové funkci

1/4 - Mé první kroky v nové funkci

V posledních týdnech jsem se začal intenzivně připravovat na možnost, že budu jmenován vládním zmocněncem pro očkování. Původně měl tuto funkci vykonávat Andrej, ale když mu začalo vícero lidí připomínat, že v tomto ohledu nemá pražádnou zkušenost ani kvalifikaci, označil vlastní jmenování za nadsázku a oznámil, že žádný zmocněnec jmenován nebude. Domnívám se, že i v tomto případě šlo opět o nadsázku, že národní zmocněnec pro očkování nakonec jmenován bude a že existuje reálná možnost, že to budu já. A to ze dvou důvodů:

1. Nemám pro tuto funkci žádné předpoklady ani kvalifikaci, úplně stejně jako Andrej.
2. Předpokládám, že přede mnou bude osloveno několik desítek tisíc chytřejších a kvalifikovanějších lidí, než jsem já, ale všichni tito lidé funkci odmítnou. Buď proto, že nechtějí mít nic s Andrejem, anebo proto, že Andrej začne nějakého zmocněnce hledat, až když bude akce očkování ve fázi debakl a on bude chtít ten průšvih na někoho hodit. Chytřejší lidé, než jsem já, se na něj samozřejmě v tu chvíli vykašlou, protože nebudou chtít naskakovat na potápějící se loď a poškodit si tak dobrou veřejnou pověst. Takže to zase spadne na mě :-/ A já to přijmu. Sice s Andrejem taky nechci nic mít, ale jeho peníze mi nesmrdí a předpokládám, že půjde o dobře placenou funkci. Navíc nemám žádnou veřejnou pověst (natož dobrou), takže na rozdíl od jiných nemám v tomto smyslu co ztratit.

Jelikož očekávám, že budu muset v nové funkci předstírat nějakou činnost, začal jsem si včera večer dělat poznámky, co budou mé první kroky v roli vládního zmocněnce. Nevím přesně, co po mně budou chtít, ale předpokládám, že mým hlavním úkolem bude koordinovat očkování po logistické stránce tak, aby co největší množství lidí dostalo vakcínu v co nejkratším čase (s ohledem na to, jak budou do ČR postupně zasílány další a další várky od různých výrobců). Konečným cílem by pak mělo být nejspíš vybudování kolektivní imunity. Tak aby tento virus definitivně přestal být celospolečenským problémem a všichni se mohli natrvalo vrátit zpátky do hospod, obchodů a psích salónů.

Dosáhnout oné "stádní" imunity by bylo velmi záhodné - je to totiž stav, kdy se virus (v podstatě matematicky) nemůže dále epidemicky šířit populací. V zásadě to tedy neznamená, že už se vůbec nikdy nikdo nenakazí; jednotlivé izolované případy se mohou (hlavně v neočkované části populace) objevovat i dál, ale nebude docházet k dalšímu exponenciálnímu komunitnímu šíření, jakého jsme byli svědky doteď. Při dosažení kolektivní imunity se totiž nakažený statisticky potká s tak malým počtem neimunizovaných lidí, že virus velmi záhy narazí na slepou uličku, a místo stovek a tisíců lidí se tak z jednoho zdroje nakazí třeba jen jeden nebo dva a pak už nikdo. Při dosažení kolektivní imunity skrze očkování je možné "navždy" uvolnit veškerá opatření a koukat se konečně ve zprávách taky na něco jiného než na záběry z nemocnic a smutné lidi v rouškách.

Někteří lidé (včetně odborníků, jako je například imunolog Jiří Šinkora) tvrdí, že dosažení kolektivní imunity skrze očkování není možné, protože vakcinace sice brání příznakovému rozvoji choroby u očkovaného, ale i očkovaní lidé mohou být stále nakažliví a nebezpeční svému okolí. Virus se totiž může množit na jejich sliznici, přičemž očkování mu sice zabrání dostat se hlouběji do těla, ale zároveň se může, skrze kapénky a aerosol, které očkovaný produkuje, dostat do těla jiných lidí. Tento názor byl dlouho široce akceptován, ale ve světle nových důkazů se stává stále neudržitelnějším a světová vědecká komunita ho opouští. Velká studie v Izraeli (který už stihl naočkovat opravdu hodně lidí) totiž potvrdila, že vakcína od Pfizeru nejenže chrání před nemocí, ale velmi efektivně brání i jejímu šíření (snižuje infektivitu očkovaného až na desetinu). Jiná studie potvrdila totéž pro vakcínu Astra Zeneca. Ne všichni ale umíme ve světle nových důkazů změnit dlouho proklamovaný názor - že, pane Šinkoro?

Pořád je tu ale několik malých háčků. Ten první spočívá v tom, že zatím nevíme, jak dlouhou ochranu vakcína poskytuje. Je dost dobře možné, že ono "navždy" bude podmíněné pravidelným přeočkováváním. Třeba po roce, jako je tomu u chřipky. A také musíme doufat, že žádný kmen koronaviru nezmutuje natolik, aby na něj vakcína přestala účinkovat. K tomu můžeme sami přispět tím, že dosáhneme kolektivní imunity co nejdříve na co největší části planety. Čím rozsáhlejší epidemie je a čím déle trvá, tím větší prostor dáváme viru mutovat a vytvářet nové, "zlejší" varianty.

Nové kmeny viru jsou ale v zásadě řešitelný problém (vakcína se jim dá přizpůsobit, třebaže s jistým zpožděním). Zdá se, že největší oříšek bude vůbec přesvědčit lidi, aby se koronaviru konečně zbavili. To zní poněkud šíleně, ale vypadá to, že nemalá část populace se nechce na řešení této krize aktivně podílet, což může celou snahu o dosažení kolektivní imunity úspěšně podkopat. Není to přitom tak, že by někdo viru vysloveně "fandil" a užíval si jeho přítomnost, spíše se nedokážeme shodnout na cestě, jak z tohohle průšvihu ven. Naprostá většina vědců a jiných chytrých lidí vidí řešení právě v očkování, ale na Zemi (naštěstí) nežijí jen vědci a chytří lidé (naštěstí proto, že by to pak byl docela nudný svět).

Podle prosincového průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas se v České republice odmítá nechat naočkovat 47 % obyvatel. Odpůrců očkování je tedy více než jeho zastánců (40 %). To je problém, protože pro dosažení kolektivní imunity jsou tahle čísla neudržitelná. 

Kolik procent lidí musí být imunizováno, aby se virus přestal epidemicky šířit? To se odvíjí od jeho "nakažlivosti", tedy od základního reprodukčního čísla. Jeho horní hranice se pro SARS-CoV-2 uvádí kolem hodnoty 3,9, což by znamenalo, že k dosažení kolektivní imunity bychom potřebovali naočkovat nejméně 75 % obyvatelstva. Je na to obecný vzoreček (1-1/R). Je ale možné, že v reálných podmínkách může být toto číslo i nižší (odvíjí se od hustoty populace, teploty vzduchu a asi milionu dalších faktorů; část lidí může být také imunizována prodělanou nemocí, byť tato ochrana bude podle všeho krátkodobější než u očkování a bude se odvíjet od závažnosti průběhu choroby).

Očkování bude mít nepochybně přínos i ve chvíli, kdy se sice nepodaří naočkovat tři čtvrtiny populace, ale alespoň naprostou většinu osob z rizikových skupin. V takovém případě bude sice epidemie vesele pokračovat (a bude se tedy zvyšovat i riziko nebezpečných mutací), ale sníží se nápor na nemocnice a počet úmrtí. Pokud ale chceme covid-19 definitivně poslat na smetiště dějin, měli bychom o dosažení kolektivní imunity usilovat. A díky očkování k tomu máme konečně také prostředky. Teď už stačí jen přesvědčit lidi, aby tyto prostředky využili.

Popravdě řečeno mě až tak nepřekvapuje, že očkování odmítá skoro polovina populace. Antivax hnutí bombarduje lidi na sociálních sítích svojí propagandou už mnoho let. Dlouho to nikoho moc netrápilo, protože očkování bylo vnímáno jako ochrana proti vzácným a prakticky vymýceným nemocem, takže rostoucí počet jeho odpůrců neměl žádné zásadní celospolečenské dopady. Ale teď, když nás očkování může vyvést z největší zdravotní a ekonomické krize 21. století, najednou sklízíme plody naší ignorance. Dohnat ta léta zanedbávání osvěty a rezignace na snahu bojovat s široce sdílenými konspiračními bludy v průběhu několika málo měsíců bude doslova herkulovský úkol. Zvlášť, když jsme ještě ani nezačali.

Nemám proto vůbec radost, že budu do funkce národního koordinátora jmenován až takhle pozdě, ve fázi prakticky prohraného boje. Ale s tím se nedá nic dělat, budu se s tím muset nějak poprat. První věc, co udělám, bude, že najdu člověka, který pro Ministerstvo zdravotnictví navrhl tento leták a změřím mu teplotu (foto: Dan Přibáň).

Myslím, že tato forma kampaně se jednou dostane do učebnic marketingu v kapitole "jak udělat veřejnou prezentaci Vaší společnosti tak, abyste odradili i své stávající zákazníky a ani omylem nepřilákali nikoho nového". V tomto smyslu kampani MZ opravdu není co vytknout. Je skvělé, když u reklamy musíte nejméně tři minuty pečlivě zkoumat, jestli nějaký produkt propaguje, anebo od něj odrazuje. Chválím zejména vtipné využití ilustračního obrázku se strašidelnou (a částečně levitující) injekční stříkačkou, jež patří mezi ty nejpozitivnější asociace, které chcete u lidí při slově "očkování" vyvolat. Když chcete do Vaší restaurace přilákat někoho na dobré jehněčí, taky si dáte na poutač do výlohy fotku podřezávání malých roztomilých oveček. Budete mít narváno 😉

Je také dobře, když v textu rovnou vytučníte klíčová sdělení, která chcete předat. V tomto případě konkrétně věty "vakcína bude nebezpečná", "vakcína nebude účinná" a "vakcína způsobí nemoc samotnou". A když důvěryhodnost celé Vaší kampaně podpoříte výrazným nadpisem "TOTO NENÍ PRAVDA". Jakub Horák musí mít z tohohle celého malý škodolibý orgasmus.

Takže až budu jmenován, budu to dělat jinak a lépe. Začnu tím, že si jako každý dobrý marketingový stratég zmapuji cílovou skupinu, kterou chci oslovit. Lidé, kteří už se očkovat chtějí, mi mohou být v zásadě ukradení, protože není potřeba přesvědčovat přesvědčené. Peníze, které obdržím na kampaň pro ně, bude proto možné odklonit jinam (muhehe). Podstatné ovšem je, že oněch 47 % odpíračů není žádné monolitní uskupení, ale jsou mezi nimi podstatné rozdíly. Pracovně jsem si je rozdělil na dvě základní skupiny:

           a) lidé, kteří odmítají veškerá očkování

           b) lidé, kteří neodmítají očkování per se, ale bojí se vakcíny proti covidu

Z hlediska zacílení případné kampaně je velmi důležité mezi těmito dvěma skupinami rozlišovat. Pro úplnost bych navrhoval dodat ještě jedno dílčí rozdělení. V řadách úplných odpíračů veškerého očkování lze totiž rozeznat tyto dvě nejpočetnější podskupiny:

            a) bio/ezo lidé

            b) konspiro lidé

V obou případech jde o dost heterogenní uskupení, která bych nerad příliš stereotypizoval, existují ale určité základní poznávací znaky, podle kterých je možné jednotlivce zařadit (s jistou rezervou) do příslušné škatulky.

Bio/ezo lidé jsou lidé, kteří jsou (v dobrém i špatném slova smyslu) posedlí vším, co je "přírodní" a "přirozené". Mnozí z nich jsou vegani, vitariáni, frutariáni, anebo si ordinují nějaká jiná rituální stravovací omezení. Nejvulgárnějšími výrazy v jejich slovníku jsou slova "chemický" a "umělý". Často se zajímají o starobylá orientální učení (buddhismus, hinduismus, jóga, feng-šuej apod.), toky energií, bylinky, duševní i tělesnou harmonii atd. Prožívají orgasmy při domácích porodech a živí se nejčastěji pohankou, pránou, anebo sušenou placentou. Za nejpalčivější problém současného světa považují klecový chov slepic.

Pro nás je ovšem nejpodstatnější, že bio lidé obvykle nedůvěřují žádnému léčebnému postupu, který neaplikovaly už jejich prababičky. Ano, ty prababičky, kterým zemřeli nejméně dva sourozenci na tyfus nebo choleru, protože se narodili před rozšířením antibiotik. Z tohoto titulu bio lidé obvykle odmítají moderní "chemické" léky, mezi které řadí i očkování.

Konspiro lidé jsou zase úplně jiná sorta. Byť je mezi oběma skupinami určitý překryv, v mnoha ohledech se zásadně liší. Konspiro lidé si obvykle žádná stravovací omezení neukládají, naopak sežerou všechno, na co přijdou. Nezdravé a chemické potraviny jim nejenže nevadí, ale obvykle ani žádné jiné nekonzumují. Zvlášť, pokud jsou ve slevě.

Konspiro lidé se vyznačují tím, že věnují podstatnou část svého produktivního života boji proti neexistujícím spiknutím (NWO, iluminátů, Židů apod.). Tito lidé obvykle nedůvěřují "tradičním" autoritám a společenským elitám (novináři, politici, vědci apod.), protože jim připadají mnohem důvěryhodnější anonymní osoby, píšící pologramotnou češtinou na obskurních webech a v internetových diskusích. Nejvulgárnější pojmy v jejich slovníku jsou "ovčané" a "mainstreamová média". A také všechny ty ostatní vulgární pojmy (např. ku.da apod.). Největším problémem současného světa je podle nich americký podnikatel maďarského původu George Soros, který je pro ně zcela stejně zápornou postavou jako Adolf Hitler (který byl ve skutečnosti agentem CIA a Mossadu a dnes žije na odvrácené straně Měsíce). Soros je přitom horší než Hitler v tom, že u něj neexistují žádné přesvědčivé vědecké důkazy, že to není ještěr z pekla.

Tito lidé neodmítají očkování proto, že by bylo "nepřirozené", ale proto, že se jeho prostřednictvím snaží Bill Gates (a další bohatí a mocní zlí lidé, sdružení ve skupině Bilderberg) implantovat lidem do těla čipy (případně změnit jejich DNA), aby je mohli snáze zotročit, a nastolit tak Nový světový řád. Konspiro lidé považují sami sebe za prozíravější menšinu, která tento zákeřný plán včas prohlédla a pokouší se jej svým hrdinným odporem zmařit. Naopak osoby, které se očkovat nechají, považují konspiro lidé za tupé ovce, které jdou kvůli své neznalosti a zaslepenosti dobrovolně na porážku.

Tolik tedy ke dvěma nejpočetnějším skupinám "úplných" odpíračů očkování v Česku. Jak vidno, tyto skupiny nejsou totožné a je také vhodné ve vztahu k nim volit odlišný přístup. To první (ezo) je totiž alternativní životní postoj, to druhé (konspiro) je kognitivní porucha. Což je podstatný rozdíl.

Bio/ezo lidé jsou lidé s odlišným názorem, přičemž odlišné názory je v demokratické společnosti třeba respektovat a tolerovat, byť s nimi nemusíme vždy souhlasit (a je samozřejmě možné s nimi polemizovat). Konspiro lidé se také domnívají, že mají odlišné názory, což ale není pravda. Konspiro lidé totiž ve skutečnosti žádné názory nemají, protože to, co považují za názory, jsou prostě jenom úplné kraviny.

Připomeňme si krátce rozdíl mezi názorem a úplnou kravinou. Názor můžete mít na něco, co je sporné, objektivně nerozhodnutelné, a je to tudíž otevřené odlišnému subjektivnímu hodnocení. Můžete mít například názor na to, jestli se Vám víc líbí blondýnky nebo brunety, jestli je chutnější Coca Cola nebo Pepsi, jestli je lepší volit Losnu nebo Mažňáka apod. Pokud ale věříte, že Země je placatá, že dva plus dva je devatenáct, že Brno je lepší než Praha, anebo že očkování mění Vaši DNA, pak to zkrátka není názor, ale obyčejný nesmysl. A to proto, že je to v rozporu s objektivní realitou. A pokud je něco v rozporu s objektivní realitou, tak je to v lepším případě omyl, v horším případě záměrná lež. V každém případě to není názor, a tudíž si to nezaslouží stejnou míru demokratické ochrany.

Říkat, že konspirační teorie jsou "alternativní postoje", které je potřeba respektovat, by bylo asi stejné, jako tvrdit, že covid nebo mor jsou jen "alternativní zdravotní stavy", u kterých by bylo nedemokratické bránit jejich dalšímu šíření. Konspiro přístup je nemoc, a to bohužel nemoc prudce infekční, jejíž epidemie trápí západní společnost již delší dobu a která má podobně závažné společenské a ekonomické dopady jako koronavirus. Šíří se vzduchem prostřednictvím akustických a elektromagnetických vln, ale také datovými kabely. Fyzické sociální distancování jejímu šíření nejenže nezabraňuje, ale naopak zvyšuje její reprodukční číslo - pomáhá pouze úplná digitální karanténa. Bohužel se jedná o nemoc, se kterou si moderní západní medicína zatím vůbec neví rady. Je neléčitelná a její následky jsou obvykle trvalé. Jistých úspěchů v boji s ní zatím dosáhla pouze tradiční východní medicína, jejíž léčebné metody jsou ovšem poněkud drastické (omezování svobody slova a médií, kontrola sociálních sítí apod.) a mají závažné vedlejší účinky.

Je dobré zdůraznit, že jakkoliv jsem obě skupiny v předchozích odstavcích poněkud ironizoval, nepovažuji jejich členy nutně za lidi hloupé, natož "zlé". V obou skupinách mám přátele a známé, kterých si vážím a které mám rád, byť s nimi v mnohém nesouhlasím. Názory řady bio lidí jsou na mě sice "trochu moc" a některá z jejich tvrzení mi přijdou dosti ujetá (například jejich pohled na to, co vlastně znamená slovo "přírodní", často svědčí o tom, že tito lidé nemají rádi chemii nejen v jídle, ale také jako školní předmět), nicméně s jinými jejich postoji v zásadě souhlasím. Třeba ten klecový chov slepic je už v současnosti vážně nemorální ostuda, do jídla se občas skutečně míchá pěkné svinstvo a tahle planeta je kvůli naší neochotě se jakkoliv omezovat opravdu docela dost v hajzlu. Bio lidé své reakce občas trochu neproduktivně přehánějí, ale to neznamená, že nemají v lecčems pravdu.

Tím se liší od konspiro lidí, kteří sice nemají pravdu doslova vůbec v ničem, ale ani to z nich nedělá zavrženíhodné bytosti. Sám trpím duševní poruchou (byť jiného druhu), takže kdybych tvrdil, že všichni lidé s kognitivní disfunkcí jsou nějaká zvrácená monstra, byl bych sám proti sobě. Tihle lidé potřebují podporu a pomoc, nikoliv nenávist a opovržení. Nenávist a opovržení totiž nikdy v dějinách k ničemu pozitivnímu nevedly. Jsou to prostě jen lidé, kteří vlivem nesprávné práce s informacemi špatně zacílili své obavy, což je vede k iracionálnímu jednání. Je zajímavé, že to není o inteligenci (jsou mezi nimi i lidé velice chytří), ani o formálním vzdělání (které je v tomto ohledu bohužel značně zastaralé), spíše je to určité osobnostní nastavení a nedostatek tréninku kritického myšlení.

Podstatné je, že tito lidé (bio/ezo i konspiro) jsou z hlediska případné očkovací kampaně předem ztracení. Neexistuje žádný leták, plakát, ani televizní spot, který by je přiměl změnit svůj postoj k očkování. Jejich světonázor se formoval celé roky a je průběžně posilován nepřeberným množstvím potvrzujících informací ze zdrojů, kterým tito lidé dlouhodobě důvěřují. Změna tohoto světonázoru by vyžadovala úplnou redefinici jejich osobnosti a hodnotového žebříčku, což je, jak Vám potvrdí každý psycholog, nesmírně obtížné a za několik měsíců se to rozhodně nedá stihnout (bez aplikace fyzického mučení, elektrošoků, odpírání spánku apod.). Je to asi stejně obtížné, jako přesvědčit těžkého alkoholika, aby po dvaceti letech přestal chlastat, anebo bezdomovce, aby po deseti letech na ulici nastoupil do zaměstnání. Kdysi měli tihle lidé možná nějakou šanci se změnit, ale když něco necháte zajít takhle daleko, pak by jakákoliv změna vyžadovala obrovské dlouhodobé úsilí a vůli (z obou stran) s vysokým rizikem recidivy.

Na něco takového nemáme čas ani prostředky, takže navrhuji se na tyto lidi v případné očkovací kampani prostě vykašlat a peníze na jejich přesvědčování opět odklonit jinam (dvojité muhehe). Nevím přesně, kolik těchto lidí je, ale myslím, že z oněch 47 % obyvatel, kteří se nechtějí nechat očkovat proti covidu, netvoří většinu. Většinu z těchto 47 % tvoří lidé, kteří nejsou ani "bio/ezo", ani "konspiro", ale jsou více či méně normální (v pozitivním i negativním smyslu slova) a mají zkrátka jen více či méně oprávněné obavy z tohoto konkrétního typu očkování. Například se bojí toho, že je vakcína dosud neprověřená, že může mít vážné nežádoucí účinky, o kterých zatím nevíme apod.

Jelikož těmto "normálním" lidem nebrání v případném očkování žádné hluboce zakořeněné náboženství, jsou myslím přístupní racionálním argumentům a případné změně svého názoru na jejich základě. A právě na tyhle lidi bych se zaměřil. Protože pokud se podaří přesvědčit naprostou většinu "přesvědčitelných", mohlo by to na dosažení kolektivní imunity stačit. Takže se teď postupně podíváme na některé nejčastější obavy, které tito lidé z očkování mají a pokusíme se je rozptýlit. Aniž bychom je zároveň bagatelizovali. Protože největší chybou by bylo něco tajit a tvářit se, že je všechno bájové a zalité sluncem, když mají tihle lidé ve skutečnosti pravdu - ano, i nové vakcíny proti covidu mají svá rizika. A základem racionálního rozhodování je rizika a přínosy porovnávat.

Konec první části. Druhý díl mého čtyřdílného seriálu článků o očkování (s názvem "Vakcína horkou jehlou rychle kvašená") naleznete ZDE.

Dozvíte se v něm, jak je možné, že byly moderní vakcíny proti covidu hotové tak rychle (a jestli v tom náhodou nebyla nějaká levárna), naučíte se podomácku sekvencovat DNA (s pomocí autobaterie, plechu na pečení a gelu na holení), zjistíte, co mají společného řitní baterie a inzulin, porovnáme si ruskou vakcínu Sputnik V s těmi západními a také odhalíme, jak to, že Američané měli první vakcínu proti covidu hotovou už v lednu a proč ji nepoužili. Stačí jenom kliknout ;-)